Výstavba dálnice „D3 O3O9/I Bošilec-Ševětín”

Hlavním cílem
projektu byla výstavba nového, více než 8 km
dlouhého úseku dálnice D3 na území Jihočeského kraje mezi obcemi Bošilec
a Ševětín. Zhotovitelem stavby
byla společnost firem Metrostav a.s., SWIETELSKY stavební s.r.o.
a Doprastav, a.s.

Význam stavby dálnice D3

Trasa dálnice D3 leží na hlavním mezinárodním tahu E55, který
vede ze Skandinávie přes Německo, Česko, Rakousko a Itálii směrem
do Řecka. Dálnice D3 je rovněž zařazena do doplňkové sítě TINA evropských
dopravních koridorů, které byly schváleny druhou Panevropskou konferencí
v roce 1994.

Významný přínos budoucí dálnice D3, v rámci České republiky,
spočívá v propojení hlavního města Prahy dálniční sítí s oblastí
jižních Čech (Táborska a Českobudějovicka) a dále pak od jihu
napojení na rakouskou rychlostní silnici S10.

Celý úsek dálnice D3 je mezi Prahou a státní hranicí
s Rakouskem rozdělen na 12 stavebních úseků (stavby 0301 až 0312),
z nichž některé jsou dále členěny na dílčí části. Tento článek se
věnuje nově zprovozněnému úseku 0309/I mezi obcemi Bošilec a Ševětín.

Významné přeložky

Dálnice D3 je náhradou za stávající silnici I/3, která byla
v letech 1973−1980 a 1985−1987 přebudována ve čtyřech stavbách
na kategorii S 11,5/80. I přes provedenou úpravu silnice I/3
stále nevyhovovala současnému, natož pak budoucímu provozu.

Tato stavba tvoří propojení mezi dvěma rozestavěnými úseky dálnice D3.
Začátek stavby v km 109,260 navazuje na úsek 0308/C mezi obcemi
Veselí nad Lužnicí a Bošilec. Na konci stavby v km 117,397 pak
navazuje na úsek 0309/II mezi obcemi Ševětín a Borek.

Předání staveniště objednatelem proběhlo v polovině února 2016.
Prvním úkolem pro nás, jako zhotovitele, bylo provedení většiny přeložek
inženýrských sítí (vodovod, plynovod), které byly v kolizi s nově
budovanými komunikacemi.

Dalším, a zároveň hlavním, úkolem pro nás bylo převedení provozu
ze stávající silnice I/3. Část, přibližně 3 km trasy nové dálnice, totiž vede
přímo v trase stávající silnice I/3. Zbylých přibližně 5 km dálnice jsme
vybudovali tzv. na „zelené louce“. Nejdříve bylo tedy nutné vystavět mezi
obcemi Bošilec a Dynín více než 4 km dlouhou přeložku (budoucí silnice
II/603). Přeložka tvořila doprovodnou komunikaci dálnice
a po zprovoznění dálnice již slouží k dopravní obsluze
jednotlivých obcí v okolí dálnice. Součástí přeložky jsou dva rámové mosty
přes Bukovský a Bošilecký potok. Za zmínku stojí i 9 metrů
vysoký násyp v místě rozestavěného nadjezdu přes dálnici, který je
součástí silnice III/1558 a umožňuje napojení obce Bošilec na silnici
II/603. Na začátku srpna 2017 se podařilo převést na přeložku veškerý
provoz, a tím uvolnit převážnou většinu staveniště pro budování dálnice.

Další významnou přeložku tvoří 1,6 km dlouhá
silnice u Ševětína. Na rozhraní naší stavby a navazující stavby
0309/II se přeložka napojuje na stávající I/3, pokračuje 90 m dlouhým
nadjezdem přes dálnici a následně vede ve stopě dříve opuštěné trasy
silnice I/3. Přeložka končí napojením na silnici II/603 u Ševětína.

Hlavní trasa dálnice 0309/I

Náš úsek dálnice začíná za Horusickým
rybníkem v těsném sousedství přírodní rezervace Horusických blat, kde
se napojuje na předchozí rozestavěnou dálnici 0308/C a končí před MÚK
Ševětín, napojením na následující rozestavěný úsek dálnice 0309/II. Významná část
trasy je vedena v souběhu s novým IV. železničním koridorem Praha −
České Budějovice. Koridorem byla odkloněna původní železniční trať, která byla
v kolizi s trasou dálnice (v žkm 30,5 – 31,5 musela výstavba
koridoru předcházet dálnici). Na tomto úseku dálnice není umožněno žádné
napojení ani odpojení. Nejbližší mimoúrovňové křižovatky jsou MÚK Veselí
a MÚK Ševětín.

Na stavbě jsme provedli běžné zemní práce v podobě tvarování
zemního tělesa – zářezy, násypy, úpravy podloží, zřízení nezpevněných krajnic,
úprava zemní pláně apod. Bilance zemin na stavbě nebyla vyrovnaná. Chybělo
přibližně 86 000 m³ zemin použitelných do násypů.
Nedostatek násypové zeminy na stavbě byl pokryt přebytkem z vedlejší
rozestavěné stavby 0309/II. Stavba také trpěla nedostatkem kvalitního
kamenitého materiálu pro výměnu zemin v aktivní zóně, v podloží či
pro sanace pod násypy. K provádění těchto vrstev zemního tělesa byla
použita skrývka z blízkého lomu Ševětín, kterou jsme dovezli
na stavbu, drtili na frakce a následně ukládali do stavby –
jednalo se přibližně o 600 000 tun kamenitého materiálu.

Odvodnění dálnice

Z hydrogeologického hlediska náleží stavba do zájmového
území povodí řeky Lužnice. Dálnice je situována v severozápadní části
Třeboňské pánve. Jedná se o nejvýznamnější vodárensky využívanou strukturu
v jižních Čechách. Celý úsek dálnice leží ve vnějším ochranném pásmu
skupinového vodovodu Dolní Bukovsko – Týn nad Vltavou – Jindřichův Hradec
a trasa dálnice D3 od začátku úseku do km 111,300 prochází
vnitřním ochranným pásmem 2. stupně vodního zdroje.

Veškerá dešťová voda je z povrchu dálnice D3 odváděna příčným
a podélným sklonem vozovky do monolitických žlábků, ve kterých
jsou osazeny uliční vpusti. Ty jsou zaústěné do středové kanalizace, jejíž
průměr je až 600 mm. Jelikož se stavba nachází v ochranném pásmu 2. stupně
vodního zdroje, musejí být součástí odvodnění dálnice i odlučovače ropných
látek, přes které je veškerá zachycená dešťová voda z dálnice vedena
a následně vypouštěna do vodotečí. Odlučovače ropných látek jsou
tvořeny soustavou podzemních prefabrikovaných nádrží rozdělených
na sedimentační část a část s koalescenčním odlučovačem ropných
látek. Odvodnění z okolního terénu mají zajišťovat nepropustné příkopy
s fólií.

S ohledem na stávající průtočné poměry v jednotlivých
recipientech v okolí stavby se předpokládá jejich možné ovlivnění.
Z tohoto důvodu byly na vyústěních kanalizací budovány dvě otevřené
zemní retenční nádrže dešťové vody bez stálé hladiny zadržení o retenčním
objemu 900 m³ a 1 300 m³. Umístění retenčních
nádrží neposkytuje žádnou vhodnou terénní depresi, která by po přehrazení
vytvořila potřebný akumulační prostor, proto jsou nádrže z převážné části
vytvořeny přímo vyhloubením v terénu a doplněny obvodovou hrází.

Závěr

Lze říci, že z hlediska technologií nebyl tento úsek dálnice
náročný na provádění. Práce probíhaly z velké části na „zelené
louce“ s vyloučeným provozem a velmi dobrým přístupem
na staveniště z okolních komunikací.

Před letními prázdninami se nám podařilo tento úsek
v plánovaném termínu 24. 6. 2019 zprovoznit. Jistě jsme tak potěšili
spousty řidičů při cestě na dovolenou, a hlavně obyvatel žijících
v okolí stavby, kterým ubyla velká zátěž z dopravy, když se většina
tranzitní dopravy přestěhovala právě na zprovozněnou část.

Ing. Jiří Urban
Metrostav a.s., divize 4