Dne 13. dubna 2026 proběhla ve společnosti COLAS CZ, a.s. porada týmu č. 7 pro asfaltová pojiva a asfaltové emulze.
S informacemi o činnosti Sdružení pro výstavbu silnic za uplynulé období seznámil jeho jednatel Ing. Petr Svoboda. Sdružení zpracovává materiál „Přehledy výroby a zpracování materiálů pro stavbu vozovek“. Za rok 2025 se v ČR dohromady vyrobilo cca 7,5 mil. t asfaltových směsí. Měsíční výroba dodržuje každoroční trend, kdy nejsilnějším měsícem výroby je opět říjen (1,06 mil. t asfaltových směsí) následovaný v roce 2025 měsíci srpen, červenec a září. Informoval o semináři k nízkoteplotním asfaltovým směsím (NTAS) včetně seznámení s vývojem výroby NTAS v Evropě. V České republice se díky pilotním projektům v roce 2025 vyrobilo přes 6 tis. t NTAS. Spotřeba R-materiálu na obalovnách asfaltových směsí každoročně roste. V roce 2025 se na obalovnách spotřebovalo do nových asfaltových směsí přes 700 tis. t R-materiálu. Dále Ing. Svoboda představil nový normalizační úkol, a to revizi ČSN 73 6120, která proběhne z důvodu revize částí týkajících se NTAS. Informoval o tvorbě nové normy na gumoasfaltové směsi. Jako zpracovatel se přihlásila nezávislá akreditovaná silniční laboratoř VIAKONTROL.
Popsal také hodnoticí kritérium „Technologie a vybavení“ v rámci pilotních projektů soutěží ŘSD. Kritérium bylo použito u 4 ukončených zadávacích řízení a dalších 2 probíhajících. V žádném nebylo použito subkritérium „Použití NTAS“. Výsledkem je, že kritérium nemá negativní dopad na soutěž a díky nízké váze kritéria (5 %) má prakticky nulový dopad na výběr zhotovitele. Letos nebudou vypsány další pilotní projekty na NTAS, avšak měla by se zvýšit váha kritéria minimálně na 10 %. Kritérium je tedy použitelné, aplikovatelné a bezpečné. Aby kritérium mělo rozhodující faktor, je nutné dostatečně zvýšit jeho váhu.
Seznámil s prezentací Ing. Radka Mátla ze 133. jednání správní rady k čerpání rozpočtu v letech 2015–2025, přípravě staveb v letech 2015–2026, probíhající výstavbě, připravovaných a zprovozněných stavbách v roce 2026 a také k problematice odkupu vytěženého materiálu na stavbách ŘSD, kterou řeší společná pracovní skupina ŘSD-SVS. Cílem je analýza využití materiálů či jejich posuzování v rámci diagnostických průzkumů a revize cen a materiálů uvažovaných ze strany ŘSD k povinnému odkupu.
Přítomní se shodli, že by se měl vyvolat tlak na frézování asfaltových vozovek po vrstvách. Je však nutné zajistit prostory pro takto vyfrézovanou asfaltovou směs. Ing. Petr Bureš sdělil, že se na některých stavbách počítá se selektivním frézováním, neboť mají vizi, co s takovým materiálem dělat. Dle Ing. Jiří Škrabky by mělo být frézování po vrstvách povinnost. Cena odkupu by se měla být cca 1 euro za tunu R-materiálu s tím, že se firma zaváže, že jej zpátky do asfaltové směsi. Dodal by do všech norem, jak se chovat, když máme recykláty z jinak modifikovaných směsí než pomocí PMB (gumoasfalty, vosky, plasty atd.). Ing. Tomáš Koudelka, Ph.D., sdělil, že je důležitá výkonnost zestárlého asfaltového pojiva (bod měknutí KK ani penetrace jehlou PEN nic o výkonnosti neřeknou). Ne každý R-materiál je vhodný do každého typu asfaltové směsi.
Dále prezentace obsahuje informace o aktualizaci datového standardu SFDI pro BIM, aktualizaci Zvláštních podmínek k Yellow book FIDIC, aktualizaci elektronického stavebního deníku a o akvizici ASPK s.r.o. ASPK je od 1. 1. 2026 pod ŘSD a jednatelem je Ing. Jiří Hlavatý, Ph.D. Pod ASPK spadají 3 útvary: Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří při provádění PK, Středisko pro poskytování programů zkoušení způsobilosti a Útvar technické podpory. V dalších letech se plánuje rozšíření ASPK o Útvar inspekčních činností posuzování shody. Osvědčení o vhodnosti nadále zůstává v kompetenci Ing. Jaroslava Vodičky, který na základě schválených žádostí o pověření Ministerstva dopravy ke konkrétním výrobkům bude tuto činnost nadále vykonávat. Proběhlo jednání na ŘSD, kde bylo jasně řečeno, že Ministerstvo dopravy nesouhlasí, aby se přísady, doposud schvalované pomocí OVH, posuzovaly v rámci zkoušky typu. Jedinou schůdnou cestou tedy zůstává vytvořit normu nebo normy na jednotlivé typy přísad, které by obsahovaly požadavky na ně kladené.
S revizí ČSN EN 12597 Asfalty a asfaltová pojiva – Terminologie seznámil Ing. David Matoušek. Před 1. rozesláním návrhu normy k připomínkám, byly odsouhlaseny tyto české termíny k anglickým originálům: pojivo na biologické bázi (bio-based binder); polofoukaný asfalt (air-rectified bitumen); asfalt modifikovaný drcenou pryží (crumb rubber modified bitumen); nízkoviskózní asfalt (viscosity modified bitumen);pěnoasfalt (foamed bitumen); transparentní pojivo (clear binder); krátkodobě zestárnuté pojivo (short-term aged binder); dlouhodobě zestárnuté pojivo (long-term aged binder).
Ing. Matoušek, gestor CEN/TC 336, informoval o její činnosti za 2. pololetí 2025 do konce března 2026:
vedení pracovní skupiny WG 1 konvenorem A. Sorensen bylo prodlouženo na další 3 roky;
vedení WG 2 konvenorem L. Porotem platí i nadále do listopadu 2027;
byla odsouhlasena předběžná pracovní položka PWI pro tvorbu specifikace transparentních pojiv;
proces CPR ACQUIS pro SG 23 zabývající se přípravou Sreq „standardizačního požadavku“ byl zahájen na začátku 2026;
dokončení SReq se předpokládá v roce 2028 a jeho životnost je 5 let;
CEN/TC 336 nominovala 5 delegátů za TC 336 do SG23 p.12, kteří jsou zároveň členy TG „hEN“: Olivier Moglia, Ian Lancaster, Laurent Porot, Tomas Koudelka a Bernard Schaffner;
členské státy mohou oznámit požadavky a budou mít „poslední slovo“ buď během postupu SG, nebo při přezkoumání SReq;
zahájila se tvorba doplňkových pravidel pro kategorie produktů C-PCR pro asfalty;
pro PMB, emulze, biopojiva atd. bude vytvořen další dokument C-PCR;
probíhá hlasování k rozšíření rámce TC 336 o pojiva pocházející z jiných zdrojů než z rafinace ropy;
odsouhlasena finální znění EN 16659 Asfalty a asfaltová pojiva – Zkouška MSCR a EN 1427 Asfalty a asfaltová pojiva – Stanovení bodu měknutí – Metoda kroužek a kulička;
EN 16659 bude vydána 9. 3. 2026 a EN 1427 20.5 2026 (obě normy jsou plánovány převzetím překladem);
platnost na dalších 5 let potvrzena u těchto norem: EN 1430, EN 12848, EN 12849, EN 13301, EN 13304, EN 13305 a EN 13924-2;
probíhá posouzení v rámci systematické revize po 5 letech norem: EN 12592, EN 12607-2, EN 12607-3 a EN 13632.
Normy převzaté překladem do soustavy ČSN – v 1. pololetí 2026 bude finalizován překlad EN 12597 Terminologie a zahájeny překlady EN 16659 Zkouška MSCR a EN 1427 Stanovení bodu měknutí – Metoda kroužek a kulička s tím, s předpokladem dokončení do srpna 2026 a zavedení do soustavy ČSN na konci roku 2026, příp. začátku roku 2027. Kromě toho se dokončí vývoj doplňkové paralelní neharmonizované výrobkové normy pro EN 14023 Polymerem modifikované asfalty a EN 12591 Silniční asfalty. Budeme se rovněž vyjadřovat k budoucnosti 3 norem v rámci jejich systematické revize po 5 letech (EN 12593, EN 12606-1 a EN 13614).
Ing. Škrabka vznesl dotaz, zda by v případě revidované evropské normy nešlo původní znění převzaté překladem nahradit rovnou novým zněním převzatým překladem bez mezifáze (převzetím AJ originálu k přímému používání do doby, než bude připraveno znění převzetím překladem). Dělá to problémy při akreditaci (ČIA) i některým zkušebním technikům, kteří nevládnou tak dobře anglickým jazykem. Ing. Maria Míková odpověděla, že je to těžké, neboť se CTN Pragoprojekt mnohdy o publikaci nového znění dozví se zpožděním a celý proces od překladu po samotné vydání není možné stihnout dříve, než má ČAS lhůtu na zavedení revidované normy do soustavy ČSN (od vydání AJ originálu normy musí ČR do 6 měsíců zavést normu do soustavy ČSN). Nicméně bylo přislíbeno, že u často používaných a důležitých zkušebních norem bude snahou tento čas mezifáze zkrátit.
S informacemi z TC 336/WG 2 seznámil její gestor Ing. Koudelka. V rámci WG 2 se řešila problematika specifikace asfaltových emulzí – rozdělení na harmonizovanou a neharmonizovanou normu. WG 2 připravila návrh pro SG 23 (CEN/TCs byly přizvány, aby poslaly svůj návrh na harmonizovaný dokument) s cílem, aby byla specifikace co nejjednodušší. Návrh WG 2 je odlišný od parametrů, které navrhla v rámci SG 23 Česká republika. Dead line pro odevzdání návrhů národních států byl 15. 3. 2026. Všechny zaslané návrhy by měly být k dispozici pro stažení z EC Acquis Teams platform.
Členové WG 2 by měli přemýšlet nad novou specifikací zejména vzhledem k používání nových zkušebních postupů, které se týkají charakterizace asfaltových pojiv. V rámci této aktivity by se měly sledovat kroky WG 1 (zejména TG 15), kde byla připravena neharmonizovaná specifikace pro silniční asfalty, multigrádové asfalty, tvrdé silniční asfalty a polymerem modifikované asfalty. To znamená, že bylo rozhodnuto o podobném přístupu k hodnocení, jako se používá např. v USA. Nicméně pojiva pro hutněné asfaltové směsi mají jinou výkonnost než pojiva pro výrobu emulzí, v některých případech tak navržené třídy a úrovně vlastností nemusejí být vhodné pro hodnocení KAE.
Opět bylo zdůrazněno, že nové specifikace by měly obsahovat datované odkazy, což znamená, že revize zkušebních norem se může kompletně zastavit. Práce CEN bude pak zbytečná nebo se vyvine paralelní systém a harmonizace bude v troskách. V rámci SG 23 je nyní nutné čekat na Milník 3, který by měl být dosáhnut během příštího roku. V rámci Milníku 3 by se měly vyřešit požadavky jednotlivých států na harmonizace, které byly odeslány v rámci Milníku 1. Celkem 13 států vyplnilo CPR Acquis šablony. Odpovědi byly v některých případech poměrně komplexní.
V jednotlivých státech se k SG 23 přistupuje různě. Například Francie má zrcadlovou skupinu pro SG 23, celkem 20 expertů. Pouze 4 jsou členy SG 23. Rakousko se hodně věnuje v rámci posuzování materiálů nebezpečným látkám a požadavkům spojeným s životním prostředím. Španělsko a Polsko chtějí evropskou normu pro specifikace CRMB. Dříve chtělo CRMB specifikovat Maďarsko, ale TC 336 před několika lety projekt zamítlo.
Bylo uvedeno, že nové normy budou zdarma (není jasné, zda se to vztahuje na specifikace, nebo i zkušební normy). EC by měla na oplátku finančně kompenzovat normalizační agentury v jednotlivých zemích. V rámci zkušebních norem lze zmínit například revize EN 13302.
O činnostech v rámci NAT 1 informoval jeho vedoucí Ing. Koudelka. Proběhla debata z hlediska modifikace asfaltových směsí výztužnými vlákny a dalšími přísadami určenými ke zlepšení vlastností asfaltové směsi. Zvýšené nároky na tento druh směsí nejsou nikde specifikovány. Měli bychom na to myslet při revizi ČSN 73 6120 a nadefinovat požadavky na asfaltové směsi určené pro vozovky s vysokým dopravním zatížením a pomalou až zastavující se dopravou včetně nestandardního zatížení (okružní křižovatky, autobus. zastávky atd.). Dále byla na NAT 1 diskutována problematika OVH a tvorba normy na ostatní přísady nebo jednotlivé požadavky pro konkrétní skupiny výrobků, které by se vložily do příslušných norem (např. nízkoteplotní přísady do ČSN 73 6120, rejuvenátory do ČSN 73 6141 atd.).
Z důvodů komplikací s označováním směsí s RC pojivy a R-materiálem při schvalování zkoušek typu představila Tereza Fričová tuto problematiku pomocí prezentace, která byla vytvořena především pro AB komisi ŘSD. Prezentace obsahuje, jak by se správně měla značit směs s obsahem větším nebo rovno 15 % R-materiálu při použití nemodifikovaného, modifikovaného a PMB RC pojiva. Z těchto praktických důvodů se doporučuje doplnit do normy ČSN 73 6141 značení směsí s PMB RC pojivy. V rámci revize by se rovněž měla doplnit Tabulka 3 – Požadavky na zpětně získané pojivo z asfaltové směsi v případě použití silničního asfaltu o druhy 20/30 a 30/45 a Tabulka 4 – Požadavky na zpětně získané pojivo z asfaltové směsi v případě použití PMB. Aby se mohlo zažádat o revizi normy, je nutné napsat zdůvodnění. Ing. Petr Hýzl, Ph.D., zpracovatel ČSN 73 6141, souhlasil s tím, že by potřeboval další náměty na úpravy normy.
Dále T. Fričová seznámila s problematikou výpočtu dávkování rejuvenátoru a dopočtu penetrace a bodu měknutí KK. Ze strany výrobců asfaltových směsí se objevují problémy s nastavením dávkování, nedokážou si dopočítat potřebné množství oživovacích přísad. V případě neuváženého dávkování hrozí, že dojde k předávkování oživovací přísady, tedy ke snížení odolnosti vůči trvalým deformacím. V opačném případě nedojde ke znovuoživení zestárlého pojiva a hrozí riziko dřívějších poruch způsobených nízkými teplotami nebo únavou. Navrhla, zda i tuto problematiku nezohlednit při revizi ČSN 73 6141 prostřednictvím přílohy pro výpočet dávkování rejuvenátoru. Členy týmu bylo zamítnuto, neboť každý dodavatel či výrobce rejuvenačních přísad by měl poskytovat informace o dávkování jeho přísady a zajistit součinnost s výrobcem asfaltových směsí.
Na dotaz, jak to bude v letošním roce s pilotními projekty na NTAS a jaká bude pro letošní rok váha subkritéria „Použití NTAS“ v kritériu „Technologie a vybavení“. S žádnými pilotními projekty ŘSD již nepočítá a váha subkritéria se letos zvedne na 10 %. Tendry se budou sledovat a na základě vyhodnocení může dojít k dalšímu navýšení váhy subkritéria „Použití NTAS“. V diskuzi k podpoře výroby NTAS doc. J. Valentin upozornil na fakt, že v Německu se netlačí na použití NTAS směsí z důvodu snížení emisí CO2, ale kvůli expozičním limitům výparů z asfaltové směsi (tedy ze zdravotního hlediska). Ing. Škrabka navázal tím, že pro zlepšení trvanlivosti je nutné zapracovat skladby vozovek s novými typy asfaltových směsí (např. ACP RBL, SMA L) do katalogu vozovek, aby je projektanti dopravních staveb začali ve větší míře používat. Tajemník týmu dodatečně zjistil informaci od zpracovatele Ing. Petra Mondscheina, Ph.D., že na skladbách vozovek se pracuje, a to ve spolupráci s odbornou sekcí asfaltových vozovek ČSS a první výstupy budou na konci prázdnin.
Ing. V. Valentin seznámil s překlady materiálů týkajících se c-PCR pro asfaltové směsi z Německa:
Pravidla specifická pro skupiny výrobků pro jednotnou tvorbu EPD pro asfaltové směsi – část B: Požadavky na EPD pro asfaltové směsi Institutu pro stavebnictví a životní prostředí (IBU);
Sběr dat/dotazník k asfaltovým směsím týkající se výroby na obalovně;
prezentace Cesta k EPD.
Doc. J. Valentin sdělil, že s EPD začíná být v současnosti trochu problém a uhlíkovou stopu pomocí tohoto nástroje nejsme schopni pohlídat. Pro výpočet EPD jsou důležitá konkrétní data a ne generická (současnost). Navíc je potřeba vydat nemalé finanční prostředky na jeho získání. EPD jako taková nevymizí, jen přístup k jejich zpracování a na jakých datech budou založená se změní. Sdělil základní informace z projektu, který před dvěma měsíci odstartoval, aby byly zřejmé souvislosti i skutečnost, proč být v případě stávajících EPD opatrný. Jde primárně o vykazování emisí skleníkových plynů, protože ty jsou v současnosti klíčovým hybatelem v celé Evropě.
Dle dosavadních poznatků platí, že analyzovaná data o CO2 pro stavební materiály a výrobky nejsou schopna reflektovat vývoj dekarbonizace energetiky a průmyslu, který začal intenzivně nabíhat až po roce 2024, kdy začala implementace Fit for 55 balíčku. K tomu pohled auditorů, kteří budou postupně emisní účetnictví firem kontrolovat a výhledově vedle finančního auditu bude povinnost provádět i audity nefinančního výkaznictví. Zde je problematické stáří dat, se kterými se pracuje. Pro auditory:
< 3 roky = ideální;
3 až 5 let = OK;
5 až 7 let = hraniční – problém s auditem – výtka;
> 7 let = neauditovatelné.
U řady dat z LCA databází vůbec nevíme, kdy byla opravdu aktualizována a na základě čeho. Z našeho robustního datového modelu zatím po prostudování zdrojových informací jako příklad pro asfaltovou směs – tady to nemá tak velké rozptyly jako třeba u cementu a betonu. Data jsou zpravidla detekována s datováním 2018–2020, přičemž u LCI/LCA databází prostě nelze vystopovat, kdy byla data získána a na základě čeho aktualizována. A to pro vykázání emisních stop je opravdu problém.
Navíc EPD nereflektuje zatím GHG Protocol, který je celosvětově určující normou pro vykazování emisní stopy produktu, projektu, firmy. K tomu je tam problém s vykazováním cirkularity, protože tu zatím stávající LCA přístupy ignorovaly. Posledním problémem jsou pak emisní faktory, se kterými se počítá. Nejčastěji se berou placené databáze jako ecoinvent nebo GABI. Jenže to jsou generická data. A opět to potírá preferované pravidlo, tedy ne generická, ale primární data. Proto se teď začal český trh vypořádávat s národními emisními faktory pro elektřinu a teplo.
Ing. Matoušek sdělil, že tvorbu doplňkových pravidel k PCR (c-PCR) pro EPD na asfaltové směsi má na starosti CEN/TC 227/WG 6. C-PCR musí být v souladu se základními pravidly EN 15804+A2:2019. Od října 2020 se ve WG 6 začalo pracovat na zjednodušené formě CEN/TS 18301 Road materials Environmental product declarations – Product category rules complementary to EN 15804 for bituminous mixtures. Finální znění CEN/TS 18301 by mělo být k dispozici v červnu 2026 a jeho vydání je plánováno na 2.polovinu 2026. Technická specifikace obsahuje pouze minimální CEN/TS 18301 povinné moduly pro soulad s EN 15804+A2 (A1-A3, C1-C4 a D) + volitelné moduly A4+A5.
Ing. V. Valentin seznámil účastníky s návrhem Eurobitume a EAPA k oxidovaným asfaltům. Vzniklo roztřídění asfaltů podle penetrační třídy na normální a oxidované. Oxidované asfalty mají penetrační index větší než 2 a podle nařízení REACH spadají do kategorie 2a. Ostatní asfalty jsou zatříděny jako kategorie 2b (ekvivalent kávy). Při výrobě hydroizolací se používají fluxační oleje jako katalyzátory (25 % až 35 % u oxidovaných asfaltů). Eurobitume musí učinit rozhodnutí do podzimu 2026. Celá problematika se řeší z pohledu penetračního indexu. Vše, co má penetrační index větší než 2, je z hlediska karcinogenity podle tohoto návrhu nevyhovující. Tato informace vyděsila výrobce, neboť když se bude foukat do silničního asfaltu 70/100 tak se lehce stane, že se dostane do penetračního indexu většího než 2 (a to i bez fluxačního oleje). U výrobců hydroizolací je panika, neví se, co se bude používat. U řady modifikovaných asfaltů je penetrační index také větší než 2. Bylo by žádoucí přístup Eurobitume a EAPA projednat v NAT 1 a připojit se k ostatním členským státům a připravit stanovisko/protinávrh pro Eurobitume nejpozději do konce května.
Doc. Dašek prezentoval téma Vliv teploty ohřevu kameniva na vlastnosti pojiva a asfaltové směsi. Cílem bylo vyhodnocení vlivu teploty kameniva při výrobě asfaltové směsi na vlastnosti použitého asfaltového pojiva a asfaltové směsi. Společnost COLAS CZ a.s. pro zpevnění plochy v rámci svého lomu vyrobila na obalovně asfaltové směsi typu ACO 11+ 50/70 při nahřátí kameniva na teplotu 200 °C, 250 °C a 270 °C. Tím se simulovala nutnost zvýšení teploty kameniva při výrobě směsí s vyšším množstvím R-materiálu dávkovaného studenou cestou. Z asfaltových směsí bylo znovuzískáno pojivo a provedeny zkoušky penetrace jehlou, bodu měknutí a komplexní smykové moduly a fázové úhly v DSR. Na asfaltových směsích byla zjištěna tuhost dvoubodovou zkouškou ohybem na trapezoidech a nízkoteplotní vlastnosti s rovnoměrným poklesem teploty (TSRST). Z výsledků zkoušek pojiv je patrné, že zvýšená teplota kameniva při výrobě směsi vedla ke snížení hodnoty penetrace jehlou, zvýšení bodu měknutí a zvýšení komplexních smykových modulů v DSR znovuzískaných pojiv. Směsi, obsahující kamenivo nahřáté na vyšší teplotu, rovněž vykazovaly vyšší hodnoty modulu tuhosti a horší nízkoteplotní chování. To pravděpodobně souvisí s termickým zestárnutím pojiva. Proto je nutné vyhýbat se při výrobě asfaltových směsí teplotám přesahujícím 250 °C tak, jak je uvedeno v ČSN 73 6121, aby nedošlo ke zkrácení životnosti vrstev asfaltové směsi.
Příští porada bude opět společná s týmem č. 6., a to na podzim tohoto roku.
Zpracoval: Ing. David Matoušek